O výzkumu Aktuality Časté dotazy (FAQ) Kontakty Česká verze English version

Hlavní stránka | Tiskové zprávy | Výzkum Proměny české společnosti mapuje už 3. rok osudy domácností. Pomáhá porozumět i obtížím samoživitelek a samoživitelů

25. 9. 2017 – Výzkum Proměny české společnosti mapuje už 3. rok osudy domácností. Pomáhá porozumět i obtížím samoživitelek a samoživitelů

Už třetí rok sleduje životní podmínky, postoje a hodnoty českých domácností výzkum Proměny české společnosti, jehož autory jsou vědci z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity. Do šetření byl v roce 2015 zařazen reprezentativní vzorek více než 5 000 českých domácností, k nimž se výzkumníci každý rok vracejí a mapují jejich osudy. Zjišťují tak, jak se daří české společnosti, s jakými problémy se vyrovnávají různé typy domácností, jak jsou se svým životem spokojeni dospělí i jak jsou spokojeny děti.

Výzkum, který pomáhá potřebným

Již podruhé se v rámci tohoto dlouhodobého výzkumného projektu zapojily účastnické domácnosti do podpory charitativních aktivit. Prostřednictvím výzkumných agentur STEM/MARK a MEDIAN mohli respondenti v rámci své odměny přispět organizacím a institucím, jako jsou Pomocné tlapky (provozuje chov a výcvik asistenčních psů), pediatrické oddělení Nemocnice na Bulovce, sdružení Cesta domů (nabízí odbornou péči umírajícím lidem) a Lékaři bez hranic (poskytují zdravotnickou pomoc v krizových oblastech).

Pro možnost věnovat odměnu na charitativní účely se rozhodlo přes 200 domácností. Celkově respondenti z 2. vlny výzkumu Proměny české společnosti 2016 darovali 184 517 Kč.

Obě výzkumné agentury, STEM/MARK i MEDIAN, se navíc rozhodly přidat k výtěžku výzkumu další prostředky a nabídly možnost převodu odměny na charitu respondentům i v dalších výzkumech. Připojila se i dceřiná společnost agentury STEM/MARK Český národní panel. Dohromady se tak za rok 2016 pro čtyři zmíněné dobročinné organizace vybralo 358 915 Kč za společnost STEM/MARK a 381 260 Kč za společnost MEDIAN a jejich respondenty.

Většina samoživitelek jen obtížně vychází s příjmem

Ačkoli výzkum bude ve vybraných domácnostech probíhat až do konce příštího roku, zhodnotili jeho autoři kvalitu života různých typů českých rodin díky dosavadním datům už nyní. V nové zprávě z výzkumu se sociologové zaměřili na životní situaci dospělých ve věku od 18 do 55 let, kteří žijí v partnerských domácnostech bez dětí, v neúplných rodinách a úplných rodinách. Výsledky upozorňují na řadu znevýhodnění, kterým čelí rodiče samoživitelé.

Rodiny, v nichž pečuje o děti jen jeden z rodičů, jsou narůstající skupinou českých domácností. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2013 má přibližně každá sedmá domácnost s dětmi podobu neúplné rodiny. V devíti z deseti případů je osamělým rodičem žena.

Neúplné rodiny představují ohrožené domácnosti z hlediska řady ukazatelů kvality života. Nejvýrazněji se jejich znevýhodnění projevuje v ekonomické rovině. Dvě třetiny neúplných rodin uvádějí, že s celkovým měsíčním příjmem se jim daří vyjít jen s obtížemi, desetině dokonce s velkými obtížemi. Naproti tomu v partnerských domácnostech bez dětí hospodaří s obtížemi třetina a s velkými obtížemi jen dvě domácnosti ze sta. Neúplné rodiny postihuje navíc i nejvyšší riziko, že nebudou schopny platit včas za bydlení a v termínu splácet půjčky na nákup zboží. Za bydlení vydávají neúplné rodiny v přepočtu na rodiče dvojnásobek částky, kterou platí partnerské domácnosti a úplné rodiny s dospělými dětmi, a přibližně 1,7 násobek výdajů úplných rodin s dětmi do 18 let. Rodičům samoživitelům také hrozí vyšší riziko nezaměstnanosti než dospělým z ostatních typů domácností.

„Ekonomická situace neúplných rodin s dětmi je v Česku špatná i z hlediska mezinárodní perspektivy. Podle dat Eurostatu má samoživitel(ka) s dětmi v ČR takřka 5krát vyšší šanci, že bude zasažena těžkoou formou materiálního nedostatku (deprivací), než domácnost dvou lidí bez dětí. Ve zbytku zemí Evropské unie je tato šance „jen“ třikrát vyšší. U nás se tedy neúplné rodiny svou chudobou více oddělují od zbytku společnosti,“ dodává sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Nemohou si pořídit vlastní bydlení, i když po něm touží

Nepříznivá ekonomická situace nedovoluje rodičům samoživitelům dosáhnout na vlastní bydlení tak často, jako se to daří ostatním domácnostem. Ve vlastnickém nebo družstevním bydlení žije šest z deseti neúplných rodin s dětmi do 18 let, ale osm z deseti úplných rodin s dětmi do 18 let a téměř devět z deseti úplných rodin s dospělými dětmi. „Neúplné rodiny s dětmi do 18 let jsou přitom skupinou, která vlastnické bydlení hodnotí nejpozitivněji,“ doplňují autoři výzkumu. Pořídit si vlastnické bydlení však mohou jen ty nejlépe postavené neúplné rodiny, pro které splácení hypotéky neznamená přílišné zatížení rozpočtu, zatímco ostatní domácnosti si ho pořizují, i když jim splátky hypotéky znesnadňují vycházení s měsíčním příjmem.

V přepočtu na osobu se bydlení neúplných rodin s dětmi do 18 let řadí k těm nejskromnějším z hlediska počtu obytných místností i velikosti podlahové plochy. A vyjádřeno pomocí počtu místností a podlahové plochy na potomka je dokonce nejmenší. To se negativně odráží ve spokojenosti neúplných rodin s bydlením. S počtem pokojů ve svém obydlí nejsou spokojeny tři desetiny (32 %) rodičů samoživitelů s dětmi do 18 let, dvě desetiny (22 %) rodičů z úplných rodin s dětmi do 18 let a desetina (11 %) dospělých z partnerských domácností. Neúplné rodiny jsou ve srovnání s partnerskými domácnostmi a úplnými rodinami také méně spokojeny se svým bydlením celkově, s jeho kvalitou i lokalitou.

Jsou nespokojenější se životem

Nejnižší úrovně dosahuje u rodičů samoživitelů i celková spokojenost se životem. Tu hodnotili dospělí ve výzkumu na stupnici 0–10 bodů, kde 0 znamenala naprostou nespokojenost a 10 naprostou spokojenost. Sedm a více bodů vybralo 48 % rodičů samoživitelů s dospělými dětmi a 55 % s dětmi do 18 let. V partnerských domácnostech i úplných rodinách s dětmi do 18 let to však bylo přes 70 %.

Ve srovnání s rodiči z úplných rodin s dětmi do 18 let rodiče samoživitelé hůře hodnotí také svůj zdravotní stav a ve větší míře trpí dlouhodobými zdravotními problémy, které je omezují v běžném životě. Tento rozdíl lze alespoň zčásti přičítat horším ekonomickým podmínkám neúplných rodin.

„V neúplných rodinách, zvláště v těch s malými dětmi, se kumuluje množství nepříznivých životních okolností, které se vzájemně posilují. V roli samoživitelů se ocitají častěji ženy s nižším vzděláním, tedy osoby ekonomicky zranitelnější, a hospodaření bez partnera jejich život dále po finanční stránce znesnadňuje. Nutnost obstarat v jedné osobě všechny potřeby domácnosti, nést sama tytéž náklady na bydlení, o něž se v úplných rodinách dělí dva dospělí, vyšší riziko nezaměstnanosti, horší životní úroveň, nižší životní spokojenost i slabší zdraví vytvářejí síť vzájemně provázaných znevýhodnění, z níž je obtížné se vymanit. Další dva ročníky výzkumu nám umožní zhodnotit tyto vztahy z dlouhodobého hlediska a lépe tak rozpoznat klíčové faktory znevýhodnění neúplných rodin, aby bylo možné těmto domácnostem účinně pomáhat,“ komentuje socioložka Michaela Röschová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
O výzkumu Aktuality Časté dotazy (FAQ) Kontakty