O výzkumu Aktuality Časté dotazy (FAQ) Kontakty Česká verze English version

Hlavní stránka | Novinky z výzkumu | Jak nám slouží paměť a jiné poznávací schopnosti? Výsledky z 2. ročníku výzkumu (2016)

10. 8. 2017 – Jak nám slouží paměť a jiné poznávací schopnosti? Výsledky z 2. ročníku výzkumu (2016)

Ve druhém ročníku výzkumu Proměny české společnosti, který probíhal v roce 2016, jsme pro respondenty připravili několik otázek a úkolů na prověření paměti a dalších schopností. Jak si naši respondenti vedli? Které úkoly pro ně byly jednoduché a co jim dělalo největší potíže? Jak si vedli mladší oproti starším a muži oproti ženám? A jaké schopnosti úkoly vlastně testovaly?

Poznávací schopnosti (v psychologii se setkáváme také s termínem kognitivní funkce) nám umožňují reagovat na dění kolem nás, získávat informace, učit se nebo řešit problémy. Mezi tyto schopnosti se řadí paměť, soustředění, ale také řeč nebo porozumění psanému textu.

Rozsáhlé výzkumy jako Proměny české společnosti umožňují zjišťovat, zda se úroveň poznávacích schopností liší mezi různými skupinami obyvatelstva (podle věku, pohlaví, ekonomické situace domácnosti atd.) a jak souvisí s tím, čeho lidé v životě dosáhnou (např. vzdělání, vykonávané povolání). Díky dotazování více členů jedné domácnosti se dozvíme více o tom, zda si lidé vybírají partnery s podobnou úrovní poznávacích schopností nebo do jaké míry se tyto schopnosti přenášejí z rodičů na děti. V následujícím textu jsou představeny základní výsledky testů v celkovém vzorku respondentů a dále srovnány výsledky mužů a žen a věkových skupin.

Úlohy na kognitivní funkce byly zařazeny do 2. ročníku výzkumu Proměny české společnosti, který se uskutečnil v roce 2016. Úlohy zde řešilo 4 868 dospělých respondentů, z toho 2 925 žen (60 %) a 1 943 mužů (40 %).

Protože kognitivních funkcí existuje celá řada a ne všechny je možné zjišťovat mimo kontrolované podmínky psychologických laboratoří, byly pro výzkum vybrány testy zaměřující se jen na vybrané kognitivní funkce. Stejné testy, jaké řešili respondenti Proměn české společnosti, byly předloženy například respondentům panelového výzkumu domácností ve Velké Británii v roce 2012.

Zapamatování 10 slov z nahrávky

Co test zjišťuje?

Úlohy, v nichž si mají respondenti vybavit co nejvíce z vyslechnutých slov, umožňují zhodnotit úroveň tzv. epizodické paměti, tedy paměti konkrétních faktů a událostí vázaných na určitý čas a místo (např. vzpomínka na návštěvu Prahy o minulém víkendu). Kromě epizodické paměti existuje také paměť sémantická, v níž jsou uloženy obecné znalosti nezávislé na čase a místě (např. znalost, že Praha je hlavní město České republiky).

Jak test probíhal?

V tomto testu respondenti vyslechli nahrávku se seznamem 10 slov a jejich úkolem bylo po skončení nahrávky co nejvíce těchto slov zopakovat, a to v libovolném pořadí. Tato úloha byla připravena ve dvou variantách s různými seznamy slov, které byly náhodně rozděleny tak, aby polovina respondentů vyplnila jednu variantu a druhá polovina druhou. Do seznamu bylo záměrně zařazeno více slov, než je kapacita krátkodobé paměti (zhruba 7 různých položek), aby úloha dokázala rozlišovat mezi osobami s průměrnou a nadprůměrnou pamětí.

Jak test dopadl?

Z 10 vyslechnutých slov bylo nejvíce respondentů schopno zopakovat 6 slov. Pouze 17 dotázaných z téměř 5 000 respondentů nezopakovalo žádné slovo z nahrávky. Všech 10 slov si zvládlo vybavit 53 respondentů, tedy zhruba 1 ze 100 dotázaných. Podíly respondentů, kteří si zapamatovali daný počet slov, zobrazuje graf 1.

Obr

Ženy si v tomto úkolu vedly jen mírně lépe než muži, v průměru si vybavily 6 slov, zatímco u mužů to bylo 5,7 slova. S věkem postupně klesal počet zapamatovaných slov. Nejprve mírný pokles se zrychluje po překročení šedesátky. Zatímco věkové skupiny do 54 let si v průměru zapamatovaly alespoň 6 slov, s přibývajícím věkem se průměrné počty slov snižují až k 4,7 slovům ve skupině starší 75 let (podrobnosti v grafu 2).

Obr

Úspěšnost zapamatování jednotlivých slov v obou verzích testu výrazně závisela na pořadí daného slova v seznamu. Respondenti si nejčastěji pamatovali první dvě až tři slova, naopak nejhůře se jim vybavovala slova umístěná ve středu seznamu. Ve vybavování slov na konci si vedli opět o něco lépe.

První verze testu obsahovala slova hotel, řeka, strom, kůže, zlato, trh, papír, dítě, králkniha. Z této verze seznamu si nejvíce respondentů zapamatovalo první tři slova hotel, řeka a strom. Na první slovo hotel si vzpomnělo téměř 9 z 10 respondentů, na druhé slovo řeka 8 z 10 dotázaných a na třetí slovo strom 7 z 10. Naopak nejméně respondentů (necelá čtvrtina) zopakovalo v pořadí šesté slovo trh. Pouze 10 dotázaných si z tohoto seznamu nezapamatovalo žádné slovo. Tabulka 1 ukazuje, kolik procent respondentů si pamatovalo jednotlivá slova (tučně jsou značena tři slova s nejvyšší úspěšností zapamatování).

Obr

Ve druhé verzi testu vyslechli respondenti slova voda, kostel, lékař, palác, oheň, zahrada, moře, vesnice, miminkostůl. Z této verze si žádné slovo nevybavilo pouze 7 respondentů. Nejčastěji si dotázaní zapamatovali první slovo voda. Podobně jako u prvního slova z předchozího seznamu zde uspělo zhruba 9 z 10 dotázaných. Následuje druhé slovo kostel, které si vybavilo přibližně 8 z 10 dotázaných. Na třetím místě v pořadí úspěšnosti není však v této verzi třetí slovo, ale slovo deváté, miminko, které si vybavilo téměř 9 z 10 dotázaných. Nejméně respondentů si vzpomnělo na čtvrté slovo palác (necelá třetina). Podrobnosti zobrazuje tabulka 2.

Obr

Úspěšnost zapamatování slov z obou verzí úlohy zobrazuje také následující obrázek (čím větší velikost písma, tím více respondentů si na dané slovo vzpomnělo):

Obr

Ženy si většinu slov pamatovaly srovnatelně nebo mírně lépe než muži. Mezi slova, v nichž ženy muže předstihly výrazněji, patří dítě, miminko a dále pak s menším rozdílem slova zahrada, moře a vesnice. Na slovo dítě si vzpomnělo 74 % žen a 58 % mužů. Slovo miminko si vybavilo 91 % žen a 80 % mužů.

Jmenování zvířat v 60 vteřinách

Co test zjišťuje?

Testy, v nichž respondenti uvádějí během časového limitu co nejvíce slov podle zadání, jsou označovány jako testy slovní (verbální) plynulosti. Tyto úlohy se nemusí nutně zaměřovat na zvířata, ale respondenti mohou jmenovat také jiné skupiny slov spojené významem (ovoce, hlavní města atd.) nebo skupiny slov bez společného významu, ale která mají například stejné první písmeno. V testech verbální plynulosti zapojují respondenti mentální schopnosti naplánovat, zvolit a provést činnosti, které slouží k dosažení vytčeného cíle (v psychologii se této skupině schopností říká exekutivní schopnosti). V testu jmenování zvířat se jedná mimo jiné o schopnost správně si vymezit danou skupinu slov, vzpomenout si na co nejvíce slov z této skupiny, diktovat je tazateli, dávat pozor, která slova už byla uvedena, aby se jedno zvíře zbytečně neopakovalo několikrát, a to vše co nejrychleji kvůli časovému limitu.

Jak test probíhal?

V tomto úkolu měli respondenti během jedné minuty vyjmenovat co nejvíce zvířat, na která si vzpomenou. Nepočítala se vlastní jména zvířat (např. Dášenka, Bambi), naopak vyhynulá či pohádková zvířata (např. dinosaurus, jednorožec) byla respondentům uznána. Zatímco vlastní jména totiž neoznačují obecnou skupinu živočichů, ale konkrétního tvora (a například jméno Bella může nést pes i člověk), jména vyhynulých či pohádkových zvířat jsou označením pro tvory, které mají charakteristiky zvířat. Jméno téhož zvířete bylo započítáno jen jedenkrát, i když ho respondent vícekrát zopakoval.

Jak test dopadl?

Celkový počet vyjmenovaných zvířat se u respondentů pohyboval v rozmezí 2 až 69 s průměrnou hodnotou 24,6 zvířat. Graf 3 zobrazuje podíl respondentů, kteří v limitu vyjmenovali určitý počet zvířat. Například 2 % respondentů uvedlo 0 až 10 zvířat, dalších 8 % respondentů 11 až 15 zvířat atd.

Obr

Mezi muži a ženami se úspěšnost výrazně nelišila, ženy uvedly v průměru o půl názvu zvířete více než muži. Tento rozdíl se však mění s věkem. Zatímco ženy do padesátky byly schopné vyjmenovat o jedno zvíře více než stejně staří muži, ve vyšším věku se výsledky žen a mužů srovnaly.

Věkové skupiny od 18 do 54 si v testu vedly podobně, respondenti v těchto věkových kategoriích vyjmenovali v průměru 26 zvířat. Mezi lidmi od 55 do 64 průměr mírně klesl, a to na 24,5 slova. Lidé od 65 do 74 let uvedli 22 slov a respondenti nad 75 let 19,5 slov (graf 4).

Obr

V průměru o jedno zvíře navíc zvládli vyjmenovat lidé, v jejichž domácnosti žije nějaký domácí mazlíček.

Početní úlohy

Co test zjišťuje?

Početní úlohy, které respondenti řešili v poslední části testování, zahrnují operace s čísly používané v běžném životě. Testovány tak nejsou matematické znalosti získané speciálním vzděláním, ale praktická matematická gramotnost, kterou lidé aplikují v běžných situacích.

Jak test probíhal?

Respondenti vyslechli jedno po druhém zadání 4 početních úloh, k nimž existuje jedno správně řešení. Po vyslechnutí zadání k dané úloze uvedl respondent řešení, které bylo podle jeho výpočtu správné. Tazatel nezaznamenal konkrétní odpověď dotázaného, ale pouze zaznačil, zda jeho odpověď představuje správné řešení úlohy či nikoli.

Jak test dopadl?

Na první otázku, která zněla: „Jestliže je šance nakazit se určitou nemocí 10 procent, kolik lidí z 1000 (tisíce) by se touto nemocí nakazilo?“ odpovědělo správně, tj. 100, zhruba 90 % dotázaných.

Druhou otázku se zněním „Obchodník prodává ojeté auto za 600 000 Kč. To jsou dvě třetiny ceny nového auta. Kolik stálo nové auto?“ vyhodnotilo správně 72 % respondentů Správná odpověď byla 900 000 Kč.

S třetí otázkou „Jestliže má 5 lidí výherní čísla v loterii a cena je 2 miliony korun, kolik dostane každý z nich?“ rovněž neměli respondenti větší problémy. Správnou odpověď (400 000 Kč) uvedlo 83 %.

Naopak poslední, čtvrtá otázka, jejíž znění je „Řekněme, že máte 200 Kč na spořicím účtu. Roční úrok je deset procent. Kolik byste měl(a) na účtu na konci dvou let při ročním připisování úroku?“ činila respondentům poměrné velké obtíže. Pro správné vyřešení úlohy si bylo třeba uvědomit, že úrok je připisován ročně, a druhý rok se tedy deset procent počítá z částky 220 Kč. Správně, tedy 242 Kč, dokázalo odpovědět pouze 30 % respondentů.

Výsledky a úspěšnost v jednotlivých úlohách shrnuje tabulka 3.

Obr

Ke správnému řešení u všech čtyř příkladů došla čtvrtina respondentů. Jen 5 ze 100 dotázaných neuvedlo správné řešení ani u jedné úlohy.

Muži byli v početních úlohách úspěšnější než ženy. Třetina mužů vyřešila správně všechny 4 úlohy, mezi ženami se toto podařilo pětině. Muži si vedli lépe především díky vyšší úspěšnosti v poslední, nejtěžší úloze.

Na rozdíl od předchozích testů se věk do úspěšnosti v početních úlohách téměř nepromítá. Nejúspěšnější v nich byli lidé ve věku od 25 do 64 let. O něco menší úspěšnost panovala mezi nejmladšími dospělými do 24 let. Například zatímco třetina respondentů od 25 do 34 let vyřešila všechny 4 úlohy, mezi dotázanými od 18 do 24 se to podařilo necelé čtvrtině. Podobně úspěšní jako nejmladší dospělí byli lidé ve věku 65 až 74 a až po pětasedmdesátce úspěšnost viditelněji poklesla. Všechny 4 úlohy v této skupině vyřešilo 17 % dotázaných (graf 5).

Obr

Jak spolu různé schopnosti souvisí?

Mezi kognitivní funkce patří široká třída různorodých schopností, a ačkoli jde jejich úroveň částečně ruku v ruce, nezaručuje například výborná paměť podobně dobrý výsledek i u jiné schopnosti.

Respondenti, kteří si vedli nadprůměrně v jedné úloze, dosahovali častěji výborných výsledků i v jiných testech, ale zdaleka ne všichni z nich. Například mezi respondenty, kteří vyřešili všechny 4 početní úlohy, si dokázala polovina vzpomenout alespoň na 7 slov z 10. Mezi respondenty s pouze jednou vyřešenou úlohou tento úspěch zaznamenala necelá čtvrtina. Zároveň si však čtvrtina úspěšných řešitelů všech příkladů zapamatovala nejvýše 3 slova, tedy dosáhla v testu paměti podprůměrného výsledku.

Mezi pamětí a schopností vyjmenovat co nejvíce zvířat je silnější souvislost než mezi pamětí a matematickou gramotností. To znamená, že dobrý výsledek v testu paměti dává větší šanci na dobrý výsledek ve jmenování zvířat než v početních úlohách. Mezi respondenty s nadprůměrným počtem zapamatovaných slov (7 a více) je 55 % těch, kteří vyjmenovali nadprůměrný počet zvířat (27 a více). U respondentů s nadprůměrným počtem vyřešených příkladů (3 a více) dosáhla takto dobrého výsledku v testu jmenování zvířat menší část, a to 44 %.

Výsledky v testu zapamatování slov a jmenování zvířat podle počtu vyřešených početních úloh zobrazují grafy 6 a 7.

ObrObr

Co dalšího?

Uvedené výsledky poskytují základní obrázek o úrovni vybraných poznávacích schopností dospělých obyvatel České republiky. Vědci z výzkumného týmu projektu dále s daty pracují, aby zjistili například:

  • Jak moc nám kognitivní schopnosti pomáhají dosáhnout vyššího vzdělání? A mají větší vliv než sociální původ?
  • Jaký je vztah mezi kognitivními schopnostmi a kvalitou života? Jsou lidé s lepší paměti nebo matematickou gramotností spokojenější se svým životem nebo na tom nezáleží?
  • Jak souvisí kognitivní schopnosti a zdraví? Fungují lepší kognitivní schopnosti jako prevence zdravotně rizikového chování (např. kouření) a vedou tak k lepšímu zdraví?

Vzorek výzkumu Proměny české společnosti byl vybrán vícestupňovým náhodným stratifikovaným výběrem. Druhého ročníku výzkumu (2016) se zúčastnilo 80 % domácností vybraných první rok výzkumu. Sběr dat proběhl v období 20. června až 30. listopadu 2016. Analýza vychází z údajů od 4 868 respondentů ve věku 18 a více let. Testy kognitivních schopností vyplnili pouze respondenti, kteří se zúčastnili osobního dotazování. Pro respondenty z domácností dotazovaných prostřednictvím internetu byly kognitivní testy vypuštěny. Data nebyla pro analýzu vážena.

Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
O výzkumu Aktuality Časté dotazy (FAQ) Kontakty